Tvarožná

Tvarožná

Tvarožná, obec na úpatí jižních výběžků Drahanské vrchoviny, leží asi 10 kilometrů východně od moravské metropole Brna. Obec se nachází v nížině, kterou protéká Pozořický potok. Centrem obce je široká náves s porostem různých dřevin, převážně však jírovců (kaštanů), lip srdčitých, topolů a jasanů.

Jih katastrálního území protínají dvě významné komunikace. Je to státní, dříve císařská silnice, jejíž budování spadá do doby vlády císařovny Marie Terezie a dálnice Brno - Olomouc, budovaná v 80. letech minulého století. Katastrální území obce má rozlohu 883 ha a žije zde 1 145 obyvatel.

 

Z historie po současnost

Obec Tvarožná má svůj původ ve dvou původně samostatných osadách Tvarožnice a Važanice. Jméno obce je vyčerpávajícím způsobem popsáno Janem Skutilem v knize 700 let Tvarožné u Brna, vydané v roce 1988.

Území obce i její okolí bylo osídleno již v nejstarších obdobích, o čemž svědčí archeologické nálezy z mladší doby kamenné, stejně jako z doby bronzové a z období stěhování národů.

První písemná zmínka o Tvarožné pochází z roku 1288 v listině krále Václava II. Tehdy to ještě byly vesnice Tvarožnice a Važanice. Sloučily se v průběhu 15. století pod názvem Twaroschna. Katastrální území tvoří úrodná pole, sady, vinice, louky a lesy v severní části katastru. Tvarožná vždy byla obcí zemědělců a řemeslníků, později továrních dělníků, docházejících za prací do Brna. Dokládá to i zemědělské nářadí, vyryté na staré obecní pečeti z roku 1733, ze které vychází i novodobý znak a prapor obce.

Obec postupně patřila různým vlastníkům. V roce 1713 koupili Tvarožnou Freyenfelsové, jejichž předek Martin Pruskauer byl potomkem selského rodu z Tvarožné. V roce 1819 zdědil Tvarožnou rod Belcredi, který zde vlastnil poplužní dvůr až do parcelace v roce 1924.

Přírodní dominantou obce je návrší Santon, jehož vrchol je chráněnou přírodní památkou. Název pochází od francouzských vojáků z roku 1805, kdy byl Santon opěrným bodem levého křídla francouzské linie v památné bitvě u Slavkova, ve které byla Tvarožná jednou z výrazně postižených obcí bojiště. Nejvíce byl zasažen kostel, který se připomíná již v roce 1455.

V obci působí Sbor dobrovolných hasičů (oficiálně od roku 1891, stříkačku obec vlastnila již v roce 1831), TJ Sokol (založený v roce 1910), chovatelé, myslivci, chrámový sbor a hudební skupiny Lehká noha a Tamburáši. Je zde Obecní úřad s matrikou a obřadní síní, pošta, hasičská zbrojnice a sběrné středisko komunálního odpadu. Pro pořádání kulturních a společenských akcí slouží víceúčelový areál kulturního domu Kosmák s hřištěm s umělým povrchem. Travnaté hřiště pro kopanou je pod návrším Santon. Ve Tvarožné jsou tradicí přehlídky dechovek, hody, soutěže SDH i sportovní soutěže, atletická olympiáda škol a předpouťová olympiáda pro mládež, skautská Šprýmiáda, koncerty populární i dechové hudby a další.

Zvláštností celostátního a mezinárodního významu jsou tradiční rekonstrukce bitevních scén pod Santonem, pořádané každoročně ve výroční dny bitvy tří císařů.

Turistickou atrakcí je diorama s expozicí, připomínající bitvu u Slavkova z 2. 12. 1805, umístěné na obecním úřadě.

Obcí prochází značená cyklotrasa a tematická naučná stezka bitvy u Slavkova.

 

Vybavenost obce, podnikání,

Obec je centrem farnosti, do které patří i Velatice a  Mokrá-Horákov. U kostela je hřbitov, základní škola s pobočkou ZUŠ Pozořice a mateřská škola. V budově mateřské školy je ordinace obvodního lékaře a zubní ordinace.

Obec má vybavenost na solidní úrovni. Vodovod, rozvod zemního plynu, obchody, je zde restaurace U Havlů, hospoda U Šírů a bistro Žárovka II.

Ve Tvarožné pracuje celá řada řemeslníků a firem. Zemědělský podnik Bonagro a.s. obhospodařuje největší část zemědělské půdy v obci. Na části katastrálního území leží závod Cementárna Mokrá, Českomoravský cement a.s.

 

Památky a pamětihodnosti

Na vrcholu Santonu stojí kaple P. Marie Sněžné, do současné podoby upravená v roce 1832, bitvu v roce 1805 připomíná kopie francouzského kanonu typu Gribeuaval.

Další dominantou obce je novogotický kostel sv. Mikuláše, vybudovaný na místě staršího kostela v roce 1881 za působení faráře a spisovatele P. Václava Kosmáka.

Ve Tvarožné je řada dalších drobných památek z různých historických období. Jedná se o pomníky, pamětní desky a kříže, připomínající významné osobnosti a události, související s historií a osobnostmi obce. Jsou to například socha sv. Jana Nepomuckého, pomník Václava Kosmáka, pomník padlým v 1. světové válce, pomníky spjaté s bitvou u Slavkova, pamětní desky, připomínající Emila Kalába a Julia Antoše a sousoší Tři Venuše od místního umělce doc. Vladimíra Drápala.

 

Osobnosti

Václav Kosmák (1843 - 1898), farář a spisovatel

Emil Kaláb (1889 - 1932), legionář a spisovatel

Stanislav Veselý (1900 - 1945), starosta

Josef Liškutín (1910 - 1957), generálmajor a lékař

Julius Antoš (1898 - 1974), kapelník Antošovy dechovky

Vladimír Drápal (1922), malíř, grafik a sochař

 

Příroda

V katastru Tvarožné se nachází přírodní památka Santon, charakteristická výskytem zvláště chráněných druhů rostlin jako je na příklad koniklec velkokvětý, divizna brunátná, večernice smutná.

Na okraji obce roste krásný břek obecný (stáří asi 100 let, výška 11 m, obvod 217 cm), který se dostal i mezi 12 finalistů v anketě strom roku 2004.