Pozořice

Pozořice

Pozořice leží asi 15 km východně od Brna na rozhraní Vyškovské brázdy a Drahanské vrchoviny při křížení silnic Tvarožná - Pozořice - Rousínov a Holubic - Pozořice - Ochoz.

Z historie po současnost

První písemně doložená zmínka o Pozořicích pochází z roku 1318, kdy se na papežské listině objevuje jméno majitele panství Půty z Pozořic, pána na Vildenberku. Hrad Vildenberk stál na kopci v lese východně Pozořic, jeho mohutné valy jsou i dnes dobře patrné. K hradu přináležely vesnice Pozořice, Šumice, Kovalovice, Korolupy, Holubice, Čechyně, Kroužek, Vítovice, Velešovice a Hostěnice.

Pozořice byly již od pradávna přirozeným správním centrem, městysem s právem tržním i hrdelním. Byl zde feudální dvůr, soustředilo se tu řemeslo, obchod, sídlila zde farnost i škola.

Dnešní Pozořice tvoří dvě dříve samostatné obce - Pozořice a Jezera. Obec Jezera byla založena roku 1710 na panské mýtině a nazvána podle hojných okolních jezírek. S Pozořicemi byla administrativně sloučena v roce 1942.

Od roku 1371, kdy Půta z Vildenberka své panství prodal moravskému markraběti Janovi, se jeho majitelé střídali až do roku 1637, kdy je zdědil Maxmilián z Lichtenštejna. V majetku Lichtenštejnů zůstalo pozořické panství až do parcelace po první světové válce, lesy do roku 1945, kdy jim byly znárodněny.

Pověst vypráví, že jméno Pozořice bylo odvozeno od volání poustevníka, který z kopce Poustka upozorňoval loupeživé rytíře na hradě Vildenberku, že přicházejí říčští kupci. Volal: „Pozor, říčští jedou!“ Jiná verze říká, že říčští byli lapkové, kteří přepadali zdejší obce, a vildenberští rytíři je právem zneškodňovali. Věrohodnější se jeví, že název Pozořice vznikl od osobního jména Pozor, někdejšího zakladatele obce.

V historických pramenech je dochována pozořická pečeť z roku 1737 s vyobrazením patronky kostela a obce Panny Marie. V roce 1998 přijalo zastupitelstvo obce návrh na obecní znak a prapor, který byl obci po schválení Parlamentem ČR dne 4. 6. 1998 předán předsedou poslanecké sněmovny Ing. Milošem Zemanem. Obecní znak tvoří dělený štít, v horním stříbrném poli dva zelené lipové listy, v dolním červeném poli lilie a pod ní srpek měsíce - vše stříbrné. Lilie spolu se srpkem měsíce jsou symbolem nanebevzetí a dva lipové listy značí aleje lip, po nichž zůstaly názvy dvou ulic v obci. Obecní prapor vychází z navrženého obecního znaku.

Pozořice jsou východiskem k návštěvě přírodního parku Říčky a chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Nedaleko leží také slavné slavkovské bojiště, kde se odehrála bitva tří císařů (1805).

Severní část katastru Pozořic, celkem asi dvě třetiny celého území, zaujímají krásné smíšené lesy. V zimním období se sněhovou přikrývkou jsou ideální pro turistické výlety na lyžích, v létě pro procházky, výlety na kole a sbírání hub.

V obci je bohatá spolková činnost: oddíl kopané SK Pozořice, Orel, Junák, Sokol. Obecně prospěšná společnost Větřák je zaměřená na výchovu a vzdělávání o přírodě, krajině, ekologii a o životním prostředí.

Základní vybavenost obce, služby, podnikání

V obci se nachází úřad městyse s matrikou a stavebním úřadem, římskokatolický farní úřad, hřbitov, obecní policie, obecní knihovna, pošta, profesionální stanice Hasičského záchranného sboru, provozní středisko Vodárenské akciové společnosti, Lisovna plastů K+S, Exterier Beton, Technoconsult, zdravotní středisko se třemi praktickými lékaři pro dospělé a jedním pro děti a mládež, dvěma zubními lékaři, ženským lékařem, internistou a rehabilitací, masáže, základní škola, mateřská škola, základní umělecká škola, několik restauračních zařízení. Obchodní činnost zabezpečuje několik obchodů. Další služby poskytuje  zahradnictví Barša,   kadeřnictví Jana Filipová, Růžena Ftačníková, Naďa Svobodová, salon Kouzlo a další. K prvkům občanské vybavenosti patří mimo jiné dům s pečovatelskou službou, kulturní zařízení Dělnický dům, orlovna, sokolovna a fotbalové hřiště se zázemím.

Památky a pamětihodnosti

 K nejvýznamnějším památkám v obci patří barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie dokončený v roce 1724, fara s kaplankou z roku 1730, bývalý zámek a pošta, domy č. p. 53 a 121 s žundry, v nichž byly původně umístěny sochy svatých Josefa a Františka, resp. Petra a Pavla, sousoší Ukřižování před kostelem, sochy okolo kostela na starém hřbitově, sochy sv. Jana, Floriána, Kajetána a Václava V Zámku, socha rudoarmějce na náměstí, pomník padlým s Masarykovou bustou a pamětní deska legionářům v Parku Legionářů na Jezerách. Mimo zastavěnou část obce leží zbytky již zmíněného gotického hradu Vildenberka a nedaleko vítovické hájovny torzo gotického hrádku Hradišček, někdejší sídlo vladyků z Hradiska.

Osobnosti

Farář Bartoloměj - působil v Pozořicích v letech 1332 - 1347, byl také olomouckým kanovníkem.

Farář Josef Xaver Leffler - působil zde v letech 1720 - 1774. Za něj byla dokončena stavba nového (současného) kostela, postavena fara a hospodářská stavení, sýpky, založil také farní zahradu.

Farář Ladislav Vrbňák – působil v Pozořicích v letech 1971 – 1994.

Brigádní generál František Smejkal (1890 - 1942) - nositel řady vojenských vyznamenání popravený 6. 11. 1942 v Berlíně

Josef Žalman (1884 - 1947) - zakladatel moderní české myslivosti, který v Pozořicích působil od roku 1926 až do konce života.

Účastníci zahraničního odboje pplk. František Doležal, plk. Miroslav Slavík, pplk. Vlastimil Zahradníček, npor. Václav Neužil, npor. Josef Kamenický, por. František Rozprým.

O historii Pozořic a jejich okolí psal ve svých dílech spisovatel František Neužil (Plemeno Hamrů, Prsten).

Akad. sochař Metoděj Kocourek – regionálně významný sochař.