Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Viničné Šumice

Obec leží 18 km východně od Brna na okrajových svazích jižních výběžků Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce 300 m, pod viničními stráněmi lemovanými lesy. Má s katastrální rozlohou 497 ha, žije zde 1 010 obyvatel.

 

Z historie po současnost

Nejstarší doklady osídlení pocházejí již z mladší doby kamenné. Nejbohatší archeologické nálezy z katastru obce stejně jako z jeho blízkého okolí jsou však řazeny do doby bronzové. Velmi zajímavý objev náleží středodunajské mohylové kultuře. V roce 1945 v jihovýchodní části katastru prozkoumal známý moravský archeolog J. Poulík zahloubený objekt - v oválné jamce se sazovitým popelem a stopami ohně na stěnách stála amfora naplněná spáleným obilím, pod třemi menšími kameny byla rozbitá dvojuchá mísa a v další skupině nálezů se mezi částmi dvou nádob nacházel masivní hliněný pekáč. Toto místo bylo patrně po určitou dobu využíváno jako kultiště, kde se přinášely „oběti“ božstvům kultu plodnosti.

Název obce pochází od osobního jména Šuma. Původně byla obec zvána jen Šumice, v r. 1925 bylo přidáno Viničné, jednak na rozlišení od jiné obce se stejným názvem, a taktéž od pěstování vinné révy ve stupňovitých vinohradech, které jsou nejsevernějšími vinařskými tratěmi na Moravě.

První zmínky o obci souvisí s hradem Vildenberk, k němuž obec ve 14. stol. příslušela spolu s dalšími 10 okolními vesnicemi. (r. 1350, 1353, 1371). Hrad Vildenberk stával severozápadně od obce v lese, kde se dosud říká "Na hradě". Vznikl na přelomu 13. a 14. století, jako jeho držitel i zakladatel se uvádí Půta z Vildenberka, jehož potomci získali majetek na severní Moravě (Bouzov, Loštice) a v r. 1371 prodali hrad markraběti moravskému. Hrad pravděpodobně zanikl za válek mezi markrabaty, neboť v r. 1402 při darování majetku Petrovi z Kravař není již o něm zmínky. Později obec přináležela pod pozořické panství. V 15. a 16. století se jeho majitelé často střídali. Od r. 1604 až do parcelace po I. světové válce náleželo panství Lichtenštejnům, lesní hospodářství si rod zachoval až do roku 1945, kdy byly lesy znárodněny.

17. října 1941 bylo v brněnských Kounicových kolejích německými okupanty popraveno šest občanů Viničných Šumic, další zemřeli nebo byli popraveni v koncentračních táborech. V roce 1950 byl zbudován naproti zvonice památník odboje obětem v obou světových válkách.

Šumické vinohrady se připomínají s desátky a horenským či viničním právem roku 1417, vinná réva se tu pěstuje dodnes. Nejstarší vinice byly Pšenky, Horní hora a Dolní hora s původní odrůdou frankovka. Zemědělské družstvo vzniklo v roce 1950, od roku 1990 tu hospodaří družstvo vlastníků. Vedle zemědělců obci od nepaměti působila řada řemeslníků. Po první světové válce zde byly dva hostince, 5 obchodů se smíšeným zbožím, 5 obchodů s potravinami, pekárna, 2 obchody s textilem, 2 řeznictví, 2 hospody, 2 trafiky, pekařství, kovárna, mlýn, 2 zámečnictví, 6 obuvníků, 2 bednářství, 5 krejčích, 3 švadlen, 2 stolaři, 3 holiči, autoopravna, výroba punčoch, zedník, ale  Občanská spořitelna a Raiffeisenka. Po druhé světové válce tu bylo provozováno přes 20 různých živností, mimo jiné košíkář, pírkař, cukrář. V 50. létech živnosti postupně zanikaly, případně se transformovaly do Místního hospodářství MNV. Po roce 1990 se některé živnosti obnovily, jiné nově vznikly.

Obec tvoří 390 popisných čísel. Domy stojí převážně vedle sebe, průčelím k silnici vedoucí z Pozořic přes obec do Kovalovic, na území se značným výškovým rozdílem. Výstavba nových rodinných domků v posledních letech pokračuje v méně frekventovaných částech obce. Mezi větší budovy patří obecní úřad a pošta, přebudované z bývalého hostince, dále škola (z r. 1885), mateřská škola (1950) a po požáru obnovená sokolovna (1963). V jižní části přináleží k obci bývalý mlýn „Bahňák“, vzdálený 2 km při cestě do Rousínova.

Uprostřed obce je náves, na jejímž horním konci na skalní vyvýšenině stojí zvonice z r. 1663, opravená v letech 1965 a 2004 a nad ní "Na skalce" kamenný barokní kříž z r. 1770.

V roce 1976 byla obec připojena k Pozořicím, v roce 1990 se opět osamostatnila.

Vždy zde vládl bohatý společenský a kulturní život. V obci je velmi aktivní TJ Sokol, vlastnící sokolovnu s kulturním sálem. Zde se kromě sportovních aktivit jako je stolní tenis, základní tělesná výchova, cvičení dětí a rodičů s dětmi, aerobic, konají také plesy, výstavy vín, výstavy ovoce a jiné kulturní a společenské akce. Cvičení se konají v sokolovně ve Vítovické ulici a na přilehlých hřištích. Sokoli využívají obecní hřiště na kopanou, tenisový a volejbalový kurt, hraje se nohejbal, malá kopaná, činný je turistický kroužek. Sbor dobrovolných hasičů vlastní hasičskou zbrojnici a klubovnu, kromě speciální hasičské přípravy se podílí aktivně na kulturně společenském životě obce.

 

Co v obci dále najdeme

Vedle školy, školky a pošty také dva obchody se smíšeným zbožím, dva obchody s potravinami, cukrárnu, kadeřnictví a holičství, pedikúru, saunu, čtyři stolařské firmy, elektromontážní firmu, zámečnictví, topenáře, pěstitelskou pálenici, zemědělskou firmu Agrocom, obhospodařující většinu pozemků v obci.

 

Památky a pamětihodnosti

Zřícenina hradu Vildenberk v lese severně od obce v k. ú. Pozořice (skalní ostrožna bez patrných známek hradu), zvonice z roku 1663, barokní kříž z roku 1770, pomník padlým a další 3 kříže v obci a 2 kříže mimo obec.

 

Osobnosti

Z rodáků vynikl učitel František Kříž (1900 – 1982) - spisovatel, který většinu svých prací umístnil do prostředí svého rodiště s vinohrady a okolními lesy. Vydal lyrické prózy Noc, Evangelium, Jidáš Iškariotský, Dionýsos a satyr, Eva, větší romanci Srdnatá Marína a tři romány Děti země, A zpívají, Otevřená dlaň. Dusnou atmosféru národní poroby zachytil v listech z deníku pod názvem V jámě lvové.

Obec Viničné Šumice s okolím zachytil ve svých knihách další spisovatel František Neužil, rodák z nedalekých Jezer.

 

Příroda, rekreace

Severní okraj obce tvoří malebné staré vinohrady, částečně již opuštěné, s teplomilnou florou a faunou. I když zastoupení lesů v šumickém katastru je minimální, tento nedostatek je bohatě vynahrazen existencí souvislých lesních komplexů Drahanské vrchoviny, navazujících na severní okraj obce a táhnoucích se až do Moravského krasu a k Protivanovu. Krásné doubravy, bučiny a habřiny kontrastují s vinařským charakterem obce a vytváří tak její jedinečný půvab. Při cestě směrem do Vitovic se nachází přírodní památka "Hynčicovy skály". Je tvořena skalním útvarem z kulmských slepenců v úpatí prudké jižní stráně, z části svislé stěny jsou rozdělené několika svislými zářezy a vodorovnými trhlinami a stupni. Skála je dnes vysoká asi 18 metrů, dříve měla údajně sloupcovitý charakter. Počátkem 20. století byla část skal odstřelena k získání stavebního kamene. Lokalita je obklopena zemědělskou půdou využívanou jako vinohrady, sady a zahrady. Vegetaci chráněného území tvoří teplomilná a suchomilná společenstva se vzácnými a chráněnými druhy rostlin jako je třešeň křovitá, kosatec pestrý, kavyl sličný aj.

Na Kovalovickém potoce na katastrech Viničných Šumic a Kovalovic byla v 60. létech vybudována závlahová nádrž, která dnes slouží sportovnímu rybolovu a rekreaci u vody.

Z Viničných Šumic je možno podnikat řadu turistických výletů pěšky i na kole do navazující lesnaté krajiny Drahanské vrchoviny. Můžeme se na nich poěšit dalekými výhledy na Pálavu a Vídeňskou pánev V zimním období se sněhovou přikrývkou jsou Viničné Šumice nástupním místem pro výlety na lyžích v krásném lesním prostředí. Poměrně překvapivé množství sněhu je dáno nadmořskou výškou okraje Drahanské vysočiny v této části, která se pohybuje od 400 do 500 metrů. V letním období jsou místní lesy houbařským rájem. V lesním komplexu severně od obce prochází několik turistických tras (červená, modrá a žlutá turistická značka) směřujících na Hostěnice, Ochoz, Bukovinku, Račice, Olšany a Vítovice. Turistické okruhy prochází romantickými údolími (Hostěnický potok, Říčka, Vítovické údolí, Rakovecké údolí).